Jak psát spontánní text každý den







Den druhý psaní o všeličem..

Mám pisatelský blok, protože již vím, že to budu dávat na tento web a lidé si to budou potencionálně moci přečíst a již jsem to nazval “Jak se stát spisovatelem”, což je hodně zavádějící, tak mám výčitky svědomí, že v tom budu pokračovat. Vůbec neporadím jak se stát spisovatelem, jen “SEO” strategicky využiju/zneužiju toho, že produkuju hromadu unikátního textu.

Ale nad tím vším vlastně vysí jedna hlavní metoda, která k úspěšnému spisovatelství opravdu vede – touto metodou vznikají nynější texty. A ta metoda je – psát každý den, o čemkoli chci, co mám na srdci, co mě napadne – psát povinně, i když se nechce a člověk neví o čem by psal. Prostě to zkusit a něco ze sebe vypotit. Teď opravdu potím, nejsem v tom pisatelském flow, jako jsem byl při psaní prvního, minulého článku.

psani-cappuccino

Nojo.. teď mě přerušila svým příchodem Lenča a napila se… čeho jiného, než Kakaa. Zajímavé, že si kakao dáváme znovu ve stejný moment, kdy píši tento text. Nojo, včera jsme ho neměli. A včera jsem nic nepsal, tak tolik asi k mé schopnosti psát každý den něco.

Ale dnes se opět snažím. Ovšem motivací mi byl první návštěvník, který přišel z vyhledávače Google na ten článek minulý. Bohužel se mi neukázalo, jaké klíčové slovo vyhledal, že našel ten článek.

Miluju tyto SEO experimenty. Prostě “zaspamovat” internet nějakým unikátním textem a sledovat, jestli příjdou lidi.

Střih…

Tak prej jenom v Luhačovicích cheesecake nikdo nezná. Jinak je všude ohraný. To jsou prosím tajné informace z kavárny. Tady cheesecake frčí. Já bych ten mrkváč klidně přestal nabízet.

Střih…

Snapseed je skvělá aplikace na upravování fotek na mobilu. Udělá z vás takového poměrně kvalitního “fake” profi fotografa. Pro nejlepší výsledky bych doporučil nafotit fotky v HDR režimu na mobilu, poté otevřít v Snapseed a v Nástrojích zvolit znovu HDR režím. Vznikne tak v podstatě dvojté HDR, ale ty výsledky jsou velice chytlavé. Jasně, je to out of reality, ale většinově se to lidem moc líbí a vzniklo mi tak několik fotek, které by s přehledem sklidily plno lajků na fejsu. Jedna jich plno sklidila – fotka chatičky.

seo-cappuccino-jak

Střih… doušek kakaa.

Mohl bych psát z hlavy o různých zajímavých věcech, ale bylo by to takové moc promyšlené. Nejradši bych, aby mi naskočilo flow a začal jsem psát spontánně, něco co mě baví, rozesměje.

Každý den si dávám předsevzetí, že bych chtěl omezit cukr. Už tak 10 let, každý den. Někdy více, někdy méně. Ale poslední dny jsem to rozjel. Sladké ranní kašičky, poté to následuje opravdu konvenčníma cheesecakama, mrkvovýma dortama, do toho slazené kakaa, slazené limonády, capučína. Jsem cukrový maniak, závislák. Ideál by byl – ranní miso polívka, bancha čaje přes den, sladit sladěnkou, popřípadě si dělat sladké zeleninové vývary, ty dokážou být opravdu sladké, na to, že jde o pouhou zeleninu – rozkrájí se na drobné kousky sladké druhy zelenin (cibule, zelí, mrkev, hokaido, petržel, batáty apod.) a bez solení se nechají táhnout (vařit) 30 minut ve vodě. Po uvaření se voda scedí, do termosky a čím méně vody jsme dali, tím sladší, koncentrovanější nápoj bude, ale logicky ho bude o to míň. Zelenina je poměrně nepoužitelná, je opravdu bez chuti. Tyto nápoje jsou naprosto bombastické pro zahnání sladké chutě co nejpřirozenější metodou, protože se navíc ze zeleniny uvolní spousta dalších, doplňujících věcí (minerály?), které pomáhají neutralizovat vyloženě cukrové složky. Není to prostě zdaleka tak jednostranné, jak cukrové nápoje s vodou.

Ale všechno je to o čase. Všechno. Zdraví nevyjímaje. Ale je tu něco víc na tom světě, než si udržet vlastní zdraví? Ten čas do toho vložený se přece logicky vrátí na kvalitě života a také na delším odžitém věku. Ale pak se vynoří nějaký poživač a řekne, že mě třeba sejme auto ve 40ti a na smrtelné posteli bych litoval, že jsem se tolik času patlal s krájením zeleniny.

spisovatel-kavarna

Další skvělá věc, kterou bych chtěl znovu obnovit, experimentovat s ní, tak je domácí výroba amasaké. Je to předstupeň saké, než to přejde do alkoholu, tak to projde kvasným stádiem, které je z počátku sladké. Z pouhé obiloviny, do které se nedá ani špetka jakéhokoli sladidla, získáme určitým způsobem sladkou obilovinu. Je k tomu potřeba naklíčená pšenice a 8 hodin času.
Ideál je místo naklíčené pšenice použít koji kulturu (bakterie), je to o to sladší. Ale ani nevím, kde by se kupovaly a už by to zase lezlo do peněz hodně.

Jako neměl bych to radši ani psát, co když si to Lenička přečte… a Lenička bude totiž budoucí konzumentka těchto mých amasaké experimentů… ale toto amasaké se dá také vyrábět jednou další metodou. Kterou je ovšem lepší, aby případný strávník nevěděl. Pointa toho, proč se dává naklíčená pšenice je, že klíčením se v pšenici zaktivují procesy, které štěpí v zrnu složité cukry na jednoduché. No a když člověk dá několik lžiček naklíčené pšenice do uvařeného obilí, tak tyto procesy se rozjedou v celém obilném hrnci. No a jaká je další substance, která také štěpí složité cukry na jednoduché? Začíná to u nás v ústech. Nojo, sliny. Mockrát jsem dělal amasaké tak, že jsem “naplival” do uvařeného obilí a nechal to 8 hodin pracovat. Ale pro uklidnění. Po těchto 8mi hodinách, se má celý obsah povařit, aby se tento rozkladný proces zastavil a již dále nepokračoval. Takže dojde k “desinfekci” této sladké pochutiny.

Střih…

The end? Pro dnešek nejspíš ano. Doplním k článku nějaké fotky z dnešního dne, které s článkem moc nesouvisí, ale dělám to pro SEO kvalitnější obsah.

Na fotkách bude vidět, že si Lenička kooupila dvě nové Merino trika. Myslím, že jsou to její první? No stály pekelně moc, na to, že to jsou “pouhá” trika. Ale moc jí to přeju a nebudu jí ani říkat, že já bych za to ty peníze nedal. Ale ona může. Ona nemá dluhy, jako já.

woolife-merino-trika

No a taky si koupila Fiskars nejmenší sekyrku, X5ku. Seká skvěle. Jsem rád, že mám Leničku, protože má sekyrku a další skvělé věci. Brzo bude mít i dvoupeřinu z ovčí vlny. Možná mě pod ni i pustí se přitulit, ale kdoví, jestli mě tam po těchto textech nepustí jen jednou jedinkrát a nebude tam čekat ukrytá se sekyrkou a nožíkem, aby mě z tama již nikdy nepustila.

Ale já ji zkusím ulechtat a bránit se.

A nebo si vezmu jako rukojmí jedno její triko a budu vyhrožovat, že si ho obleču, jestli mě bude lechtat ona.

A dneska se mi povedl první jakoby koukatelný obrázek cappuccina. Tzn. že se zlepšuju, udělal jsem jich tipuju tak 20.